Senftenberg.cz

Obsah:

Nejstarší dějiny žamberského kostela
Nápisy na kostelních zvonech v Žamberku a okolí

Kostely a další sakrální památky provází dějiny naprosté většiny větších či menších obcí v naší zemi od nepaměti, od dob nejstarší doložené historie. Křesťanství vůbec výrazně ovlivňovalo vznik prvních kulturních památek …  >>> eKnihy

Vyšlo první číslo z edice ORLICKÉ STUDIE, internetového periodika zaměřeného na regionální kulturu, historii a přírodní krásy Orlických hor a Podorlicka. První z publikovaných prací se věnuje biogeografické charakteristice Zemské brány a jejím autorem je Jan Divíšek, působící na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Zemská brána je malebné horské údolí, kde Divoká Orlice mění směr svého toku a prolamuje si cestu hlavním hřebenem Orlických hor do nitra Čech. V minulosti oddělovala německy hovořící Bartošovice a českojazyčný Klášterec. Dnes můžeme Zemskou bránu chápat jako přírodní cestu spojující českou kotlinu s hranicemi Polské republiky.
Celý článek »

V roce 2006 obhájila Mgr. Alena Ježková na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně svou diplomovou práci "Poutnictví a náboženská úcta v Orlických horách a Podorlicku". Práce se zabývá poutními lokalitami v krajině Orlických hor a Podorlicka, a to jak místy uznávanými katolickou církví za poutní nebo posvátná, tak místy, na kterých je možné najít a sledovat projevy lidové víry. Díky rozdílnému etnickému složení je na částech zkoumaného území sledován různý historický vývoj fenoménu v české a německé části. Podává obraz celkového rámce, ve kterém se fenomén poutních míst vyskytuje; přináší pohled na historický vývoj oblasti s přihlédnutím ke křesťanské zbožnosti a na vývoj konfesního uspořádání v průběhu dějin. Sleduje rovněž proces osídlení oblasti a etnické složení obyvatelstva. Práce se věnuje rozboru čtyř poutních míst - Studánky u Dobrušky, Dřízen u Přepych, Rokole a Neratova. Celý článek »

Libo opravený domek s kravkou v Orlických horách? Ještě v polovině padesátých let krajské národní výbory rozsáhlými kampaněmi lákaly pracovníky z vnitrozemí do pohraničních obcí v někdejších Sudetech. Především v zemědělství byl nedostatek pracovních sil. Pro "dosídlence" byly zejména v menších horských a podhorských obcích připraveny volné domky a různé materiální výhody. Předpokladem pro jejich získání bylo dlouhodobé usazení v obci a práce v JZD či traktorové stanici. Z roku 1956 je náborová brožura KNV v Hradci Králové, která obsahuje přehledný výčet obcí, v nichž jsou dosídlenci vítáni, a jejich stručný popis. Celý článek »

Pravděpodobně již jen málokdo u nás má povědomí o lidové kultuře  či zvycích Němců usazených do roku 1945 v Orlických horách. Ostatně viditelné odkazy na původní německé osídlení dnes poskytují jen kamenná Boží muka či jednotlivé sochy světců roztroušené v krajině, jež zpravidla obsahují stále čitelné nápisy v němčině a slouží i jako doklad lidové zbožnosti v regionu. Ještě hůře než psané slovo se pochopitelně předává či sdílí tradiční lidový zpěv. Z paměti orlickohorského folkloru proto byly již prakticky vytěsněny německé lidové písničky. V živém vystoupení se s nimi již nesetkáváme, nejsem si vědom ani nějakých veřejně přístupných historických nahrávek. Celý článek »

"Stačí jmenovati kromě jiných pouze tři současné, žijící muže: Zapletala, Musila a Hejčla, muže, jejichž jména mají ve vědě biblické svůj dobrý zvuk daleko za hranice naší užší vlasti, abychom poznali, jak důstojně jest zúčastněn český duch i v tomto oboru na mezinárodním světovém duchovém zápolení." Bartoloměj Kutal, Našinec, 16. květen 1918 Celý článek »

Jednu studii, která se zabývá změnami v demografii českého pohraničí po odsunu sudetských Němců, zveřejnil Sociologický ústav AV ČR. Autorem je Quido Kastner. V obecné části se zabývá historií a specifiky Sudet v polovině 20. století a přináší souhrnné údaje o migraci nových českých osídlenců. Ve zvláštní části se autor již zabývá úzce průběhem osídlování některých severočeských regionů, tedy mimo náš zájem. Kromě toho však studie obsahuje velice zajímavou zmínku o násilném charakteru kolektivizace na Žambersku po roce 1948. Celý článek »

Kniha Zmizelé Sudety vydaná sdružením Antikomplex (5. vydání, 2007) mapuje různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo po roce 1945 k vystěhování německé menšiny. Především pohraniční oblasti prošly hlubokými změnami v důsledku vysídlení původních a přesuny ostatních obyvatel. Kniha kromě popisu poválečného osudu kulturní krajiny a obcí, z nichž řada zcela zanikla, přináší i unikátní srovnání historických a současných fotografií míst, které určovaly a určují typický ráz dané oblasti. Kapitola "Orlické hory - das Adlergebirge" je zpřístupněna elektronicky ve formátu PDF. Celý článek »

Známou skutečností je, že v Žamberku v polovině 19. století stála rozhledna, ve své době patrně nejmodernější v českých zemích. Na pozvání majitele panství Johna Parishe na ní mezi lety 1847 - 1870 působil dánský astronom Theodor Brorsen, který svou nejvýznamnější kometu 23P/Brorsen-Metcalf objevil již 20. července 1847 v Altoně. Na žamberské hvězdárně o několik let později (1851) objevil ještě další dvě (C/1851 P1 a C/1851 U1) ze svých celkem pěti komet. Celý článek »

Ne každý Senftenberg je Žamberk. Existence několika měst se stejným názvem Senftenberg v okolních zemích může často zamíchat historickými osobnostmi a reáliemi. V níže uvedeném odborném článku se objevil "rakouský rytíř Veit Wulf von Senftenberg neboli Vít Wulf ze Žamberka." Je zřejmé, že překlad do češtiny není vždy ten nejsrozumitelnější a nejpřesnější. Zmiňovaný rytíř byl "von Senftenberg," ale určitě ne "ze Žamberka." Celý článek »

V Časopise katolického duchovenstva (1828-1948) ve druhé polovině dvacátých letech 20. století vycházel seriál článků "Svatováclavský místopis", zaznamenávající přehled památek, zejména kostelů a kaplí zasvěcených sv. Václavu v českých zemích. Autorem byl historik umění, docent Univerzity Karlovy a pomocný biskup pražský ThDr. Antonín Podlaha. Do jeho smrti v roce 1932 vyšel Svatováclavský místopis abecedně řazený až po písmeno "P", tedy např. žamberský kostel sv. Václava se již zapracování do přehledu nedočkal. Pojednání o kostelu sv. Václava v Kyšperku naleznete níže. Celý článek »