24. 10. 2008, vložil Senftenbergensis
Kniha Zmizelé Sudety vydaná sdružením Antikomplex (5. vydání, 2007) mapuje různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo po roce 1945 k vystěhování německé menšiny. Především pohraniční oblasti prošly hlubokými změnami v důsledku vysídlení původních a přesuny ostatních obyvatel. Kniha kromě popisu poválečného osudu kulturní krajiny a obcí, z nichž řada zcela zanikla, přináší i unikátní srovnání historických a současných fotografií míst, které určovaly a určují typický ráz dané oblasti. Kapitola "Orlické hory - das Adlergebirge" je zpřístupněna elektronicky ve formátu PDF. Celý článek »
Rejstřík:
Bartošovice v Orlických horách,
Červená Voda,
České Petrovice,
Čihák,
Deštné,
Hora Matky Boží,
Horní Lipka,
Jedlová,
Králický Sněžník,
Kunštát,
Lichkov,
Luisino údolí,
německé obyvatelstvo,
Neratov,
Olešnice v Orlických horách,
Ostrov,
Říčky,
Šerlich,
Sudety,
Těchonín,
Velká Zdobnice,
Vrchní Orlice,
Zemská brána Kategorie:
- -1945-1948,
-Orlické hory,
Památky
19. 10. 2008, vložil Senftenbergensis
Známou skutečností je, že v Žamberku v polovině 19. století stála rozhledna, ve své době patrně nejmodernější v českých zemích. Na pozvání majitele panství Johna Parishe na ní mezi lety 1847 - 1870 působil dánský astronom Theodor Brorsen, který svou nejvýznamnější kometu 23P/Brorsen-Metcalf objevil již 20. července 1847 v Altoně. Na žamberské hvězdárně o několik let později (1851) objevil ještě další dvě (C/1851 P1 a C/1851 U1) ze svých celkem pěti komet. Celý článek »
19. 10. 2008, vložil Senftenbergensis
Ne každý Senftenberg je Žamberk. Existence několika měst se stejným názvem Senftenberg v okolních zemích může často zamíchat historickými osobnostmi a reáliemi. V níže uvedeném odborném článku se objevil "rakouský rytíř Veit Wulf von Senftenberg neboli Vít Wulf ze Žamberka." Je zřejmé, že překlad do češtiny není vždy ten nejsrozumitelnější a nejpřesnější. Zmiňovaný rytíř byl "von Senftenberg," ale určitě ne "ze Žamberka." Celý článek »
15. 10. 2008, vložil Kuttenbergensis
V Časopise katolického duchovenstva (1828-1948) ve druhé polovině dvacátých letech 20. století vycházel seriál článků "Svatováclavský místopis", zaznamenávající přehled památek, zejména kostelů a kaplí zasvěcených sv. Václavu v českých zemích. Autorem byl historik umění, docent Univerzity Karlovy a pomocný biskup pražský ThDr. Antonín Podlaha. Do jeho smrti v roce 1932 vyšel Svatováclavský místopis abecedně řazený až po písmeno "P", tedy např. žamberský kostel sv. Václava se již zapracování do přehledu nedočkal. Pojednání o kostelu sv. Václava v Kyšperku naleznete níže. Celý článek »
(Počet hlasů: 10, průměr: 4.1 z 5)
