Senftenberg.cz

Vyšlo první číslo z edice ORLICKÉ STUDIE, internetového periodika zaměřeného na regionální kulturu, historii a přírodní krásy Orlických hor a Podorlicka. První z publikovaných prací se věnuje biogeografické charakteristice Zemské brány a jejím autorem je Jan Divíšek, působící na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Zemská brána je malebné horské údolí, kde Divoká Orlice mění směr svého toku a prolamuje si cestu hlavním hřebenem Orlických hor do nitra Čech. V minulosti oddělovala německy hovořící Bartošovice a českojazyčný Klášterec. Dnes můžeme Zemskou bránu chápat jako přírodní cestu spojující českou kotlinu s hranicemi Polské republiky.

Biogeografickým výzkumem v údolí Zemské brány se Jan Divíšek jako student Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně zabýval po dobu tří let. Výzkum spočíval v „rekonstrukci“ přírodního stavu krajiny v geobiocenologickém pojetí prof. A. Zlatníka. Jedná se o vymezení typických společenstev rostlin a živočichů, která by se vyskytovala v různých částech tohoto údolí v závislosti na konkrétních ekologických podmínkách (geologické podloží, reliéf terénu, klimatické, hydrické a půdní poměry). Tento potenciální, přírodní stav údolí Zemské brány byl následně srovnán s jejím aktuálním stavem, tedy stavem krajiny vystavené zásahům člověka. Na základě tohoto srovnání byly vymezeny přirozenější, tedy ekologicky významnější části údolí. Práce uvádí také přehled jednotlivých druhů savců, ptáků, obojživelníků a plazů se kterými se zde pozorný návštěvník může setkat. Poprvé byl také v údolí Zemské brány proveden výzkum schránkatých druhů plžů. Autor se dále snaží upozornit na rizika, kterých je třeba se v tomto území vyvarovat. Takovým rizikem může být šíření geograficky nepůvodních invazních druhů rostlin, které následně vytlačují původní druhy z jejich přirozených stanovišť. Tímto druhem je např. žlutě kvetoucí třapatka dřípatá s níž se můžeme setkat v jižní části údolí na pravém břehu Divoké Orlice.

Údolí Zemské brány má velký význam jak z krajinářského tak i ekologického a biogeografického hlediska. Z krajinářského hlediska se jedná o cennou lokalitu původního balvanitého řečiště Divoké Orlice se zajímavými skalními útvary ve svazích nad řekou. Z ekologického hlediska je Zemské brána významná vysokou pestrostí flóry a fauny s fragmenty smíšených lesů, jaké kdysi pokrývaly téměř celé Orlické hory. Biogeografický význam spočívá v roli horských údolí jako migračních cest jak živočichů, tak i rostlin z vyšších nadmořských výšek do nižších a obráceně.

ORLICKÉ STUDIE č. 1

Jan Divíšek
Biogeografická charakteristika Zemské brány v Orlických horách - společenstva, diverzita

Ke stažení v elektronickém archívu zde.

(Počet hlasů: 3, průměr: 3.67 z 5)