Vyšlo první číslo z edice ORLICKÉ STUDIE, internetového periodika zaměřeného na regionální kulturu, historii a přírodní krásy Orlických hor a Podorlicka. První z publikovaných prací se věnuje biogeografické charakteristice Zemské brány a jejím autorem je Jan Divíšek, působící na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Zemská brána je malebné horské údolí, kde Divoká Orlice mění směr svého toku a prolamuje si cestu hlavním hřebenem Orlických hor do nitra Čech. V minulosti oddělovala německy hovořící Bartošovice a českojazyčný Klášterec. Dnes můžeme Zemskou bránu chápat jako přírodní cestu spojující českou kotlinu s hranicemi Polské republiky.
Celý článek »

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Počet hlasů: 3, průměr: 3.67 z 5)

V roce 2006 obhájila Mgr. Alena Ježková na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně svou diplomovou práci "Poutnictví a náboženská úcta v Orlických horách a Podorlicku". Práce se zabývá poutními lokalitami v krajině Orlických hor a Podorlicka, a to jak místy uznávanými katolickou církví za poutní nebo posvátná, tak místy, na kterých je možné najít a sledovat projevy lidové víry. Díky rozdílnému etnickému složení je na částech zkoumaného území sledován různý historický vývoj fenoménu v české a německé části. Podává obraz celkového rámce, ve kterém se fenomén poutních míst vyskytuje; přináší pohled na historický vývoj oblasti s přihlédnutím ke křesťanské zbožnosti a na vývoj konfesního uspořádání v průběhu dějin. Sleduje rovněž proces osídlení oblasti a etnické složení obyvatelstva. Práce se věnuje rozboru čtyř poutních míst - Studánky u Dobrušky, Dřízen u Přepych, Rokole a Neratova. Celý článek »

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Počet hlasů: 3, průměr: 4.67 z 5)

Libo opravený domek s kravkou v Orlických horách? Ještě v polovině padesátých let krajské národní výbory rozsáhlými kampaněmi lákaly pracovníky z vnitrozemí do pohraničních obcí v někdejších Sudetech. Především v zemědělství byl nedostatek pracovních sil. Pro "dosídlence" byly zejména v menších horských a podhorských obcích připraveny volné domky a různé materiální výhody. Předpokladem pro jejich získání bylo dlouhodobé usazení v obci a práce v JZD či traktorové stanici. Z roku 1956 je náborová brožura KNV v Hradci Králové, která obsahuje přehledný výčet obcí, v nichž jsou dosídlenci vítáni, a jejich stručný popis. Celý článek »

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Počet hlasů: 15, průměr: 4.27 z 5)

Pravděpodobně již jen málokdo u nás má povědomí o lidové kultuře  či zvycích Němců usazených do roku 1945 v Orlických horách. Ostatně viditelné odkazy na původní německé osídlení dnes poskytují jen kamenná Boží muka či jednotlivé sochy světců roztroušené v krajině, jež zpravidla obsahují stále čitelné nápisy v němčině a slouží i jako doklad lidové zbožnosti v regionu. Ještě hůře než psané slovo se pochopitelně předává či sdílí tradiční lidový zpěv. Z paměti orlickohorského folkloru proto byly již prakticky vytěsněny německé lidové písničky. V živém vystoupení se s nimi již nesetkáváme, nejsem si vědom ani nějakých veřejně přístupných historických nahrávek. Celý článek »

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Počet hlasů: 12, průměr: 4.42 z 5)

Zmizelé Sudety: kapitola Orlické hory

24. 10. 2008, vložil Senftenbergensis

Kniha Zmizelé Sudety vydaná sdružením Antikomplex (5. vydání, 2007) mapuje různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo po roce 1945 k vystěhování německé menšiny. Především pohraniční oblasti prošly hlubokými změnami v důsledku vysídlení původních a přesuny ostatních obyvatel. Kniha kromě popisu poválečného osudu kulturní krajiny a obcí, z nichž řada zcela zanikla, přináší i unikátní srovnání historických a současných fotografií míst, které určovaly a určují typický ráz dané oblasti. Kapitola "Orlické hory - das Adlergebirge" je zpřístupněna elektronicky ve formátu PDF. Celý článek »

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Počet hlasů: 10, průměr: 4.1 z 5)