Senftenberg.cz

Obsah:

Nejstarší dějiny žamberského kostela
Nápisy na kostelních zvonech v Žamberku a okolí

Kostely a další sakrální památky provází dějiny naprosté většiny větších či menších obcí v naší zemi od nepaměti, od dob nejstarší doložené historie. Křesťanství vůbec výrazně ovlivňovalo vznik prvních kulturních památek …  >>> eKnihy

V roce 2006 obhájila Mgr. Alena Ježková na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně svou diplomovou práci "Poutnictví a náboženská úcta v Orlických horách a Podorlicku". Práce se zabývá poutními lokalitami v krajině Orlických hor a Podorlicka, a to jak místy uznávanými katolickou církví za poutní nebo posvátná, tak místy, na kterých je možné najít a sledovat projevy lidové víry. Díky rozdílnému etnickému složení je na částech zkoumaného území sledován různý historický vývoj fenoménu v české a německé části. Podává obraz celkového rámce, ve kterém se fenomén poutních míst vyskytuje; přináší pohled na historický vývoj oblasti s přihlédnutím ke křesťanské zbožnosti a na vývoj konfesního uspořádání v průběhu dějin. Sleduje rovněž proces osídlení oblasti a etnické složení obyvatelstva. Práce se věnuje rozboru čtyř poutních míst - Studánky u Dobrušky, Dřízen u Přepych, Rokole a Neratova. Celý článek »

Kniha Zmizelé Sudety vydaná sdružením Antikomplex (5. vydání, 2007) mapuje různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo po roce 1945 k vystěhování německé menšiny. Především pohraniční oblasti prošly hlubokými změnami v důsledku vysídlení původních a přesuny ostatních obyvatel. Kniha kromě popisu poválečného osudu kulturní krajiny a obcí, z nichž řada zcela zanikla, přináší i unikátní srovnání historických a současných fotografií míst, které určovaly a určují typický ráz dané oblasti. Kapitola "Orlické hory - das Adlergebirge" je zpřístupněna elektronicky ve formátu PDF. Celý článek »

V Časopise katolického duchovenstva (1828-1948) ve druhé polovině dvacátých letech 20. století vycházel seriál článků "Svatováclavský místopis", zaznamenávající přehled památek, zejména kostelů a kaplí zasvěcených sv. Václavu v českých zemích. Autorem byl historik umění, docent Univerzity Karlovy a pomocný biskup pražský ThDr. Antonín Podlaha. Do jeho smrti v roce 1932 vyšel Svatováclavský místopis abecedně řazený až po písmeno "P", tedy např. žamberský kostel sv. Václava se již zapracování do přehledu nedočkal. Pojednání o kostelu sv. Václava v Kyšperku naleznete níže. Celý článek »